Historie doubravské školy
Do roku 1850 v Doubravě škola nebyla . Ze zápisu v obecní kronice vyplývá, že doubravská mládež byla povinná docházkou do Orlové. V témže roce však budova školy u kostela vyhořela a obecní doubravské zastupitelstvo rozhodlo o tom, že si zřídí vlastní jednotřídní školu. Za tím účelem najali dřevěnku č. 81(dosud stojí) a tam začala, jak se v té době říkalo, první česká neboli moravská škola. Od roku 1855 se škola rozšířila do dřevěnky za dnešním Národním domem. Když však tato dřevěnka v roce 1911 vyhořela, vyučovalo se v domě sedláka Širokého č. 178 a také v domě sedláka Olšara č. 237.
V roce 1872 založil majitel dolů Bettina a Eleonora S.M.Rotschild pro děti svých zaměstnanců soukromou školu.Tato škola byla zřízena v bývalé kolonii Mexiko a po dvou letech byla přemístěna do nové školní budovy na Kopaninách v Orlové.
V roce 1875 zakoupilo obecní zastupitelstvo přízemní domek na náměstí ( dnes restaurace p. Konečného ). Po rekonstrukci se v něm nacházela nejen jednotřídní škola, ale i byty pro učitele a obecní kanceláře. V roce 1882 bylo v této budově započato dvojtřídní vyučování . Řídícím učitelem se stal podle obecního protokolu Bedřich Krečmar. Správně však má býti Frederyk Kretschmann, který v roce 1884 svévolně začal s polským vyučováním a nastaly národnostní třenice.
V roce 1898 byla postavena škola u kostela, která byla pojmenována „ Jubilejní školou císaře Františka Josefa I.“, který v tomto roce slavil padesát let svého panování. Koncem roku 1904 vyvrcholily národnostní střety ( česko – polské, později česko – polsko – německé vyučování) ve stávku žáků.
Nařízením okresní školské rady ve Fryštátě v lednu 1905 byla obecní škola rozdělena na českou se čtyřmi třídami a polskou s pěti třídami. Na náklady obce se začalo s výstavbou nové budovy pro českou školu na bažinatém pozemku. V roce 1906 bylo zahájeno vyučování v nové české školní budově tzv. červené, jejímž řídícím učitelem se stal rakouský patriot Alois Waschitza, který své děti vychovával německy. V roce 1910 byla stavitelem M.Kabátkem dokončená školní budova zvaná „měšťanka“ původně jako polská Szkola wydzialowa.
Roky 1938 – 1945 znamenaly útlum školství v obci. Ihned po osvobození se v r. 1945 školy ujal pan František Kondělka. Úroveň školy byla velmi dobrá, počet žáků byl větší než kapacita školy. V té době bylo v Doubravě 360 českých a 31 polských žáků.
Po roce 1974, kdy byla zrušena samostatnost obce Doubrava, nastal úbytek žáků ve zdejší škole. Z dochovaných kronik je zřejmé, že ve školním roce 1975/76, za p. ředitele Špetíka, měla škola 8 tříd. I.třída – 1. a 3. ročník, II. třída -2. ročník, III. třída- 4. ročník, IV.třída – 5.ročník, V. třída – 6. ročník, VI.třída – 7. ročník, VII.třída – 8. ročník a VIII.třída – 9. ročník.
V roce 1979 odešel dosavadní ředitel pan Špetík do důchodu a novým ředitelem Základní devítileté školy Doubravě se stal učitel pan Čeněk Žingor, kterého od září 1982 ve funkci vystřídala ředitelka paní Alena Hloušková. Během následujících let se z kdysi plně organizované školy stala málotřídka s pouhými dvěma třídami, 30 žáky a dvěma učiteli. Tento trend se zastavil až v souvislosti s opětovným osamostatněním obce v roce 1991.
Již během dalších tří let se podařilo díky snaze ředitelky školy Mgr. Šárky Molíkové v součinnosti s představiteli Obce Doubrava obnovit všechny samostatné třídy na 1. stupni, v roce 1994/95 dokonce znovu otevřít 2. stupeň základní školy ( V. a VI. třída ) a v červnu 1998 opustili školu první deváťáci. Děti ze vzdálenějších míst jsou již od roku 1992 sváženy do školy školním mikrobusem. V současné době navštěvuje ZŠ Doubrava asi 120 žáků.
Budova školy patří mezi nejstarší v okrese. Byla postavena v secesním slohu. Je to jednopatrová, vysoká budova s učebnami, tělocvičnou, kuchyňkou, dílnami a rozsáhlou zahradou. Dominantou školy je její secesní vchod a monumentální schodiště ze žuly s ozdobnými sloupy. V roce 1994 byla provedena investice do rekonstrukce budovy včetně skleštění a opravy omítek v hodnotě 5,2 mil. Kč. Od té doby se ve škole neustále něco renovuje a vylepšuje. Vybudovali jsme novou školní cvičnou kuchyň pro výuku, nové sociální zařízení, byly vybaveny dvě počítačové učebny, ve všech třídách nakoupen nový nábytek, provedena generální oprava tělocvičny, byla provedena výměna oken za plastová v celé budově školy a zhotoveno nové oplocení školy. Díky Evropským fondům jsme vybudovali velice moderní jazykovou učebnu. Snažíme se v rámci našich finančních možností o modernizaci školních pomůcek (dataprojektory a interaktivní tabule v každé třídě..) a učebnic. Doufáme, že brány této školy opustí ještě hodně generací školáků.
